Thor

9. února 2016 v 11:47 | Zabíječka tulipánů |  Severská mytologie
Thor (někdy též Tor či Tór, mezi jižními Germány také Donar) je bohem síly a hromu, také ochráncem bohů. Nejčastěji bývá popisován jako mohutný, velmi svalnatý muž s rudými vlasy a vousy a modrýma očima.

Thor

Svým smýšlením je Thor nejbližší prostým sedlákům, kteří jej často vzývají více než samotného Odina: je prostý a čestný ("jednoduchý") natolik, že není schopen uchýlit se ke lsti. Přesto si však zachoval jakousi moudrost, neboť dovede snad nejlépe z bohů užívat svůj starý dobrý selský rozum. Jeho hesla zní "Co nejde silou, jde ještě větší silou" a "Co se hýbe, zabij". Jeho obrovská síla je pověstná mezi lidmi i mezi bohy.
Sedlákům je sympatický i volbou své ženy: Sif (nyní bohyně úrody) pochází z chudých poměrů. Thor ji miloval, avšak když mu porodila dceru, podvedl ji s obryní Fjörgyn (jíž se posléze narodili dva synové), jež bývá uváděna jako jeho matka. Torovým otcem je Odin.

Sif Mons, sopka nacházející se na Venuši,
jež dostala jméno po Thorově ženě

Pravděpodobně nejznámějším Thorovým atributem je Mjölnir, hrozivé kladivo vyrobené trpaslíky, jež (podobně jako Gungnir, Odinův oštěp) tehdy, je-li někam vrženo, nikdy nemine cíl. Svému majiteli se vždy vrátí díky jeho kouzelným rukavicím, které Thor téměř nesundává z rukou. Někteří se domnívají, že je symbol Mjölnir jakýmsi protipólem křesťanského kříže a často jej můžeme vidět v podobě přívěšků - podobně, jako se nosívá právě kříž. Ve švédském národním muzeu se také nachází jeho replika.

Mjölnir

Kolem pasu mívá upevněný opasek ze železa (z téhož materiálu údajně byly vyrobeny i ony zvláštní rukavice), jenž mu přidává síly. Na Thorově ruce tkví tzv. náramek plodnosti vyrobený ze zlata či stříbra (vedou se o tom spory), jenž nemá žádnou funkci. Snad jen ukazuje, že i dobrák Thor umí býti pyšný.
Mnohem důležitějším znakem je Thorův vůz tažený kozly Tanngnjóstem a Tanngrisnim, které bůh každý večer spořádá - ráno je však opět můžeme vidět zapřáhnuté do 'kočáru'. Rachocení vozu na obloze lidé znají jako burácení hromu.
Mezi jeho věrné služebníky patří Tiafli a Roskva, pravděpodobně lidští muži, o nichž toho více není známo.


Zdroje obrázků;
http://www.trampturist.cz/stranky/hotelbusem/akce/viking.htm
http://www.lpi.usra.edu/publications/slidesets/hawaiivolcanoes/slidespages/slide_33.html
https://twayneheeter.wordpress.com/tag/mjolnir/page/4/
 

Hel

4. února 2016 v 10:12 | Zabíječka tulipánů |  Severská mytologie
Další představitelkou božského rodu Ásů je Hel, bohyně smrti. Jejím sídlem je Helheim; sám Odin Hel určil jeho vládkyní. Ten bychom mohli nazvat podsvětím, neboť sem plují duše všech zemřelých (s výjimkou padlých bojovníků, které Valkýry odvádějí do Valhally). Odsud už jim není úniku (a to ani v tehdy, jedná-li se o bohy - viz Baldr a Nanna), neboť jej jednak obepíná řeka Gjöll, jednak jedinou bránu dovnitř uzavírá Pekelná mříž vyrobená trpaslíky a každý, kdo se ji pokusí vysadit, zůstane na místě ochrnut.

Sama Hel je jedním z Lokiho dětí hrůzy, což dost vypovídá o jejím vzhledu. Některé prameny ji popisují jako krásku s polovinou těla černou a polovinou bílou, nejčastěji je však vyobrazována jako z poloviny nádherná žena, z poloviny zbylé pak hnijící mrtvola. Dle mého názoru je to docela příhodné; bohyně smrti jakožto její částečné zobrazení. Při chůzi Hel vždy hledí k zemi a přes hlavu má přehozenu černou kápi. Ti, kdo měli tu čest se s Hel setkat, tvrdí, že ji věčně provází hnilobný zápach.




Heljinou matkou je ledová obryně Angrboda, mezi sourozence se řadí had Jörmungandr a vlk Fenrir. První z nich byl Odinem svrhnut do moře, druhý zůstal spoután tak, aby se nemohl volně pohybovat ani mezi lidmi, ani ve světě bohů.

Co se týče Heljiny povahy: není brána jako dobrá ani zlá; je přísná, nesmlouvavá a neústupná, ale ne nespravedlivá.

Mezi služebníky podsvětní bohyně se řadí obr Hraesvelg, jenž vytváří chladný vítr, neboť podobě orla létá ned Helheimem a sleduje dění v něm, přičemž mává křídly, a Garm, pekelný pes střežící vstup do podsvětí.

Více toho o Hel bohužel známo není, již brzy však můžete očekávat další články popisující charaktery jednotlivých bohů.


Zdroje obrázků:
http://www.viking-mythology.com/jotuns.php
http://moje-kniha-stinu.blog.cz/1108/bohyne-hel

Baldur

17. ledna 2016 v 21:15 | Zabíječka tulipánů |  Severská mytologie
Jméno boha spravedlnosti padlo již v několika předchozích článcích (a velice pravděpodobně se objeví i v některých dalších); rozhodla jsem se jej proto charakterizovat o něco detailněji, aby i ti z vás, kteří se v mytologii orientují trochu méně, měli představu, o koho se jedná.

Co se týče původu Baldra/Baldura/Baldera, je druhorozeným synem Odina a Frigg - náleží tedy do rodu Ásů. Jeho bratrem je slepý bůh Höd, dále bratrem nevlastním Thor. Baldrovou ženou je Nanna (její jméno v překladu znamená matka), bohyně květin, jež miluje šperky a ozdoby. Navzájem se milují, jako nic jiného na světě. Jejich synem je Forseti ("předsedající") tvůrce zákonů a patron všech diplomatů, jenž stejně jako jeho otec symbolizuje dobro, lásku a mír.

Baldr a Nanna

Baldur je jedním z nejmírumílovnějšich a nejlaskavějších bohů vůbec, jeho povaha je - přirozeně - hodně spjata s jeho postavením mezi bohy. Ovládá světlo a na zem zasévá lásku. Sám Odin se jej často ptával na jeho sny, neboť se z nich dalo velmi snadno číst a věštit.
Vlastní největší loď té doby nazývající se Hringhorni. Byla skutečně obrovská; aby ji dostali na moře, museli bohové využít síly obrů.
Jemu zasvěcenými rostlinami jsou jmelí a dub.

Tak, jako je Baldr dobrý a spravedlivý, je i krásný. Jedná se o nejkrásnějšího boha severské mytologie vůbec (mluvím samozřejmě pouze o mužské části populace; nejhezčí bohyní je Freya z rodu Vanů) - jeho jméno můžeme do češtiny přeložit jako "rozkošný" či "nádherný" (také ale "pán"). Traduje se, že z něj vyzařuje jakési světlo, což je docela logické, pokud vezmeme v úvahu, že tento 'živel' ovládá. Jeho vlasy jsou taktéž světlé.
Casto bývá vyobrazován s páskou přes oči a/nebo s rukama rozhozenýma do stran - jedná se o symboly soudní moci.

Lidé i bohové si Baldura váží; těší se mezi nimi velké oblibě. Ovšem každé pravidlo má výjimku; v tomto případě je jí Loki, bůh svárů, jenž se podílel i na Baldrově vraždě. Psala jsem o ní již vícekrát (např. zde: http://zabijeckatulipanu.blog.cz/1601/frigg); ve zkratce to proběhlo asi takto: Frigg viděla ve snu Baldra zemřít, a pokusila se tomu zabránit. Prosila všechny živé tvory i rostliny, aby jejímu synovi neubližovali. Trochu však odbyla jmelí, kterého se to dotklo a rozhodlo se jejím prosbám nevyhovět. Loki poté vezme luk, na němž se nachází jmelí, a nabídl se, že naučí Baldrova bratra Höda střílet z luku. Při střelbě vedl jeho ruku tak, aby Höd svého bratra zabil.

Frigg se tím nadosmrti trápila a taktéž Nannu skolil žal. Dle některých pramenů zemřela na jeho pohřbu. Uvádí se také, že z podsvětí poslala Frigg své plátno, a jedné z jejích služebnic, Fulle, svůj prsten.



Zdroj obrázku
http://brunhylda.blog.cz/0709/baldr-buh-krasy
 


Loki

15. ledna 2016 v 9:38 | Zabíječka tulipánů |  Severská mytologie
Rodiči boha Lokiho (někdy též Lopta) nejsou bohové, nýbrž obři: jeho otcem je obr Farbauti, jméno Lokiho matky-obryně zní Laufeya. Později však uzavřel s Odinem, nejvyšším severským bohem, pokrevní bratrství, díky čemuž se z něj stal taktéž bůh a začal patřit do rodu Ásů, jehož zakladatelem je právě Odin.
Lokiho ženou je Sigyn, velmi mírná a obětavá bohyně; společně přivedli na svět dva božské syny, kteří se jmenují Narvi (jeho jménem se nejspíš inspiroval J. R. R. Tolkien) a Váli (ten bývá někdy ztotožňován s Odinovým bratrem, jenž měl svůj podíl na stvoření světa, o kterém jsem už psala v samostatném článku). Lopt však svou ženu podváděl, a tak zplodil tzv. "děti hrůzy": hada Jörmunganga, vlka Fenrira (jeho jméno si pravděpodobně propůjčila J. K. Rowling pro jednu ze svých postav) a Hel - bohyni podsvětí, které za čas hodlám věnovat samostatný článek. Dále je tu Sleipnir - Odinův osminohý kůň. Dalo by se říci, že Loki je jeho matkou, neboť se jednoho krásného dne proměnil v klisnu a v této podobě svedl koně. Sleipnir už se však mezi hrůzné děti neřadí.

Hel


Jedná se o boha ohně, svárů, hádek, lstí; je mu zasvěcena sobota. Ovládá umění temné magie a dovede předvídat mnohé události, jež mají teprve nastat; je tudíž dost možné, že umí výborně věštit. Je velmi inteligentní, dovede i číst myšlenky. Dokáže se proměnit v mnoho zvířat (volavka, klisna, včela, losos,...); je mistrem převleku.
Na jednu stranu občas bohům poradí, pomůže; na stranu druhou však hraje hlavní roli při vraždě svého "pokrevního synovce", k níž pomocí lsti zneužil jeho slepého bratra a bohy často zrazuje, popichuje.

Jak Loki vypadá. Má tmavď vlasy a často je zobrazován se zelenýma očima. Často držívá v rukou pohár s medovinou, jež je jeho oblíbeným pitím. Na nohou nosívá kouzelné boty, které mu umožňují pohybovat se všude po světě. Mívá u sebe rybářskou síť, kterou sám vymyslel a vytvořil.

Jednou se vypravil mezi obry; i potkal v jejich zemi obra Logiho. Společně soupeřili o titul největšího jedlíka na světě. Jelikož však Logi, když se pustí do jídla, nemůže přestat, Loki prohrál.

Sif, bohyně úrody a obilí, měla nádherné dlouhé vlasy; Loki jí je však ustřihl. Sifina muže Thora to rozzuřilo - Loki musel slíbit, že jí opatří vlasy nové. Vydal se za trpaslíky a ti pro bohyni vytvořili vlasy ze zlata. Krom vlasů tehdy vznikl i Gungnir, Odinův oštěp, jenž nikdy nemine cíl, a Skídbladni, Freyova loď.
Loki se vsadil s jedním z trpaslíků, Brokkim, že jeho bratr Sindri nedovede stvořit tři srovnatelně cenné předměty. Nebyl si však zcela jist svou výhrou. Proměnil se tedy v mouchu, která jej obtěžovala při práci. I přesto se Sindrimu podařilo vyrobit kouzelný prsten Draupnir, zlatého kance Gullinburstiho a kladivo Mjölni. A to byl den další Lokiho prohry, neboť bohové rozhodli, že kladivo je nejlepší.

Po zavraždění boha míru, Baldra, ve kterém hrál Loki hlavní roli, se jej bohové rozhodli potrestat. Spoutali jej a nechali na něj kapat jed. Jeho žena nad ním sice drží misku, do níž jed padá namísto Lokiho, ta se ovšem jednou za čas naplní a ona ji musí vymýt, přičemž na Lopta vždy několik kapek spadne. Otřásá se bolestí, což způsobuje zemětřesení.


Zavraždění Baldra


Zdroje obrázků:
http://www.viking-mythology.com/jotuns.php
http://norse-mythology.org/tales/the-death-of-baldur/

Dísy

15. ledna 2016 v 0:29 | Zabíječka tulipánů |  Severská mytologie
Kdo jsou to dísy? Mohli bychom říci, že nižší severské bohyně, to však není tak úplně přesné. Jedná se o zvláštní bytosti; jejich vzezření je lidské, nejsou však lidmi ani bohy. Nacházejí se v nižším postavení, než božstva, nicméně zároveň i v postavení vyšším, než v jakém jsou lidé. Nijak se nenarodily a nemohou zemřít - vlastně se na tomto světě nacházejí od jeho vzniku a v něm zůstanou navěky.
Jedná se o velmi bystrá, inteligentní stvoření, která mají své vlastní specifické umění magie. Bez jejich schopností by čas tak, jak jej známe nemohl plynout.

Dísy se dělí do dvou skupin, jež se nazývají norny a valkýry.

Norny, jež jsou celkem tři, což je magické číslo severské mytologie, jsou v podstatě sudičky. Jejich jména zní Urd (Osud), Verdandi (Přítomnost) a Skuld (Budoucnost). Žijí kdesi v kořenech Yggdrasilu, obrovitého jasanu zasahujícího do všech devíti existujících světů, jimž ještě věnuji jeden samostatný článek, kde pečují o jeden z kořenů a o jeden ze tří pramenů zvaný Urdin pramen či pramen života (v případě, že by přestal existovat, Yggdrasil zanikne) - z něj také nabírají vodu potřebnou k zalévání zmíněneho kořene.

Jejich hlavním posláním je tkát pavučinu osudu zvanou Wyrd. Každý z lidí má v ní podobu jednoho vlákna; jeho přetržením je způsoben smrt osoby, která jej představuje. Lidské osudy sice neznají (tento úděl náleží bohyni Frigg), tkají však celé životy od narození až po smrt.

Urd představuje minulost, Vrdandi značí přítomnost a Skuld symbolizuje budoucnost. Chce-li s nimi promluvit někdo z lidského klanu, nezbývá mu, než se na každou z nich obrátit ve stanovenou dobu: na Urd v první čtvrti Měsíce, na Vernandi za úplňku a na Skuld v průběhu třetí čtvrti.


Norny

Valkýry slouží vládci bohů - Odinovi. Mají za úkol dohlížet na průběh různých bitev a bojů, určovat, která strana bude vítězná a kolik kde padne vojáků a bojovníků. Ty pak odvádějí do Valhally, Odinovy hodovní síně, jež je zdrojem nekonečné zábavy a hodů.
Vojáci tudíž v boji často sami padnout chtěli - jen tak mohli strávit nějaký čas s jednou z Valkýr, jež byly všechny do jedné nádhernými plavovlasými a modrookými ženami a následně vést krásný posmrtný život.


Valhalla


Oproti docela mírumilovným nornám jsou Valkýry mnohem bojovnější, nebezpečnější. Pohybují se na létajících koních a bývají oděvy ve zlatou zbroj. Nechybí jim nejrůznější vybavení do války: helmice, kopí, štíty,...

Jejich vůdkyní byla Brunhilda, jež byla nejkrásnější z Valkýr. Spáchala však sebevraždu, neboť její milý zatoužil po jiné ženě.

Výraz "Valkyrja" je složeninou slov "valr" a "kjósa", můžeme jej přeložit jako "vybírat z mrtvých".


Valkýra


Zdroje obrázků:
http://bard-z-minulosti.blog.cz/1403/norny
http://lyanna.blog.cz/1105/valkyry
http://marvelrpg.blog.cz/1406/valhalla

Frigg

14. ledna 2016 v 11:16 | Zabíječka tulipánů |  Severská mytologie
Frigg/Frea (jmen měla více, tato dvě jsou však nezjnámější) byla jako Odinova žena nejvyšší bohyní klanu Ásů. Přezdívá se jí proto taktéž "královna Asgardu" (Asgard = země, z níž pocházejí Ásové).

Spolu s Odinem má dva syny, bohy Baldra/Baldura a Höda, její muž jí však několikrát zahýbal. Její matkou je Fjörgyn (i ta se stala milenkou Odina), otec není znám, ale uvádí se, že snad stejnojmenný bratr Fjörgyn.

Frea je bohyní domácnosti, ale také oblohy, oblak a deště, respektive dešťových kapek. Především je však známa jako vynikající věštkyně; spřádá osudy všech lidí na světě (neovlivní však smrt, to je úlohou jiných bytostí). Činí tak pomocí svého vřetene zdobeného drahokamy a lidský osud nikomu, včetně svého muže, neprozradí.

Frigg

Poté, co se pokusila zabránit smrti svého syna, se stala bohyní moudrosti, neboť pochopila, že to není možné.
Proběhlo to následovně: Frea viděla ve snu Baldura padnout smrtelnou ránou. Navzdory tomu, že už tehdy věděla, že nelze jen tak zvrátit osud a obelstít smrt, pokusila se milovaného Baldra zachránit. Prosila všechny rostliny, zvířata, dokonce i předměty, aby mu neubližovaly a on tak nemohl zemřít. Když však žádala jmelí, opomněla si počkat na jeho souhlas. Jedna jeho větévka proto nesouhlasila a "nešťastnou náhodou" se k tomu přichomýtl bůh Loki, jenž Baldura nenáviděl. Navedl Höda, Baldrova slepého bratra, aby vystřelil šíp, na němž bylo jmelí. Navrhl mu, že jej naučí výborně střílet z luku a při první střelbě vedl jeho ruku. Netřeba snad dodávat, že vystřelený šíp zasáhl v nestřežená Baldura do hrudi a on zemřel. Zabil tím i jeho ženu Nannu.
Bohové tehdy pochopili, že nejsou nesmrtelní a začali tušit, že se jejich svět blíží k zániku. Jejich zármutek byl ta obrovský, že se jim podařilo přesvědčit Hel (bohyni smrti), aby Nannu a Baldra vrátila z podsvětí na Zem. Požadovala však k tomuto činu souhlas všech bohů - a Loki nesouhlasil. Oba proto zůstali v podsvětí navěky.

Co se týče Freina vzhledu, bývá oděna v bílý či šedý šat. Barva látky se však mění v závislosti na počasí. Její šaty často bývají lemované pery volavky nebo sokola a v pase mívá silný opasek ze zlata, na němž visí svazek klíčů (jedná se o jakýsi symbol, který jako by říkal, že doma vládnou ženy). Je velmi krásná, vysoká.

Frea stále tká

Frigg darovala lidem len a prostředky na jeho zpracování - jedná se o další z důvodů, proč jsou jejími hlavními atributy přeslice a vřeteno.

Bohyně má několik svých pomocníků a rádců.
První z nich je Fulla, známá také jako Volla, Abundantia či Abundia, jež zná všechna tajemství Frigg - ani ona však neví, co její paní viděla, netuší nic o osudech lidí a bohů. Fulla má na sobě spoustu zlata: nosívá zlatou čelenku a boty a stejné barvy jsou i její vlasy.
Další Freinou rádkyní je bohyně útěchy - Hlin -, jež vždy naslouchá modlitbám lidí. Posléze je předává své paní, která se snaží vyhovět prosbám a přáním, ne vždy se jí to však podaří. Jak už jsem psala výše, nemůže například ovlivnit smrt.
Jejím poslem je Gna, o které bohužel příliš nevím. Co však vím je to, že další služebnice, Vara, dává lidem sliby Frigg a Vör je zase odkazuje na víru v božstva.


Bohyně moudrosti a její důvěrnice Fulla



Zdroje obrázků:
http://www.comicvine.com/frigga/4005-7197/
http://fuckyeahstrangemythology.tumblr.com/post/33448044304/dragonthebamf-god-of-the-day-frigg-frigg-was
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Fulla

Odin

8. ledna 2016 v 18:23 | Zabíječka tulipánů |  Severská mytologie
Odin je nejvyšším severským bohem a zakladatelem rodové větve Ásů. Jedná se především o boha moudrosti, ale také magie, šamanů, magických rituálů, války a smrti... Je patronem básníků a pěvců, umí ovládat myšlenky druhých a je výborným věštcem. Odin údajně vykonal první vraždu na světě, jíž započala válka s Vany.
Dovedl být milý i krutý, obětavý i chamtivý. Od lidí vyžadoval oběti, daroval jim však runy (= písmo severu, jehož původ není zcela objasněn, báje a mýty však trvdí toto). Spolu se svými bratry se podílel na stvoření světa.

Odinovi je zasvěcen jeden den v týdnu, kterým je středa, jež je po něm pojmenována dodnes - ve staré angličtině se nazývá Wódnesdæ, v překladu Odinův den, z čehož byl později odvozen dnešní anglický výraz Wednesday.

Je synem obra Bóra a obryně Bestly, má dva božské sourozence: Villiho a Véa. Jeho ženou je Frea (někdy též Frigg, Frija...), mimo jiné bohyně oblak, kapek deště a věštění, s níž má syna Baldura (je jí však nevěrný). Ten je bohem dobra a spravedlnosti (jeho syn Forseti taktéž symbolizuje spravedlnost a mír). Dále společně splodili Höda, nepříliš významného slepého boha. Mimo Baldra a Höda je jeho synem také Thor (má jej s Fjörgyn a jedná se o boha síly).

Frea

Odin má pouze pravé oko, neboť to levé obětoval, aby se mohl napít z Mímiho pramene, tedy studny hlídané obrem Mímim (on sám se z ní každý nadcházející den napil, je proto považován za jednoho z nejmoudřejších tvorů na světě), jejíž zázračná voda umožní tomu, kdo ji okusí, poznat mnohé z vědění světa. Nachází se pod jedním z kořenů Yggdrasilu, jasanu zasahujícího do všech devíti existujícíhh světů: Ásgardu, Helheimu, Jötunheimu, Ljósálfheimu, Midgardu, Múspellheimu, Niflheimu, Svartálheimu a Vanaheimu.
K větvi Yggdrasilu Odin často přivazoval svého věrného druha, osminohého koně Sleipnira, jenž přišel na svět za dosti zvláštních okolností: Odinův pokrevní bratr, bůh Loki, se jednoho dne proměnil v klisnu a v této podobě svedl koně. Později porodil právě Sleipnira, jehož daroval Odinovi.
Kromě Sleipnira bývají Odinovými společníky vlci Geri a Freki (Nenasytný/Hladový a Žravý) a havrani Hugin a Munin (Myšlenka a Paměť). Jeho havrani bohu přinášejí zprávy, jež zaslechnou při svých nočních cestách.

Odin jedoucí na Sleipnirovi

Co se týče Odinova vzhledu, většinou bývá vyobrazován jako vysoký, urostlý a svalnatý muž s páskou přes chybějící oko a vousy. Oděn bývá v dlouhý plášť a klobouk s krempou. Nosívá u sebe oštěp Gungnir, jenž nikdy nemine cíl (právě jím byla spáchána ona první vražda) a na jeho ruce se vyjímá prsten Draupnir, z nějž se každou devátou noc vyloupne přesně osm dalších.


Odin na svém trůnu

Odin má desítky dalších jmen - např. Olgr, Hropt, Blindi, Farmagud, Gautatýr, Fjölni, Gagnrád, Kjalar, Ennibrattr, Fengr, Bölverk -, téměř vždy však bývá nazýván takto.


Zdroje obrázků:
http://www.comicvine.com/frigga/4005-7197/
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ódin

Stvoření světa

8. ledna 2016 v 11:38 | Zabíječka tulipánů |  Severská mytologie
Myslím, že všichni z nás dobře znají pověst o stvoření světa dle Bible. Méně lidí už však ví, jak si jeho vznik představovali lidé ze severu. Rozhodla jsem se proto, že vám ji představím; a mimo to by se zde již brzy měly objevit příběhy o jednotlivých severských bozích a jiných bytostech. Říkám však na rovinu, že skrz severskou mytologii a historii nejsem žádný odborník, ba naopak. Zajímám se o ni teprve krátce, budu proto ráda za jakéhokoli nové poznatky, rady a připomínky.


Za sedmero horami a devatero řekami v dávných dobách stála obrovská propast s názvem Ginnunga. Na jednom z jejich dvou konců se nacházela země zvaná Múspellheim plná ohně a jeho horkého žáru; na druhém z nich ležel její přesný opak, Nifllheim, v němž vládl chlad a krutá zima. Pramenilo zde jedenáct ledových řek, Elivág, jež protékaly celou propastí.

Nutno podotknout, že ani na jednom z těchto míst nemohl být život. Ten mohl vzniknout pouze tam, kde led na Eliváze pomalu začíná tát, kde není ničivý oheň ani třeskutá zima. Tam, kde vane chladivý vánek i vítr teplý... Zkrátka ráj na Zemi. Dnešní lidé těmto oblastem přezdívají mírný podnebný pás.

Právě zde, uprostřed ráje zemského, se jednoho dne zrodilo to. To se jmenovalo Ymi a jednalo se o prvního obra, vlastně praobra. Tělo měl z ledu a ačkoli celý den nic nedělal, unavil se. Ulehl tedy ke spánku. V tu chvíli však začal odkudksi z Múspellheimu vát horký vítr. Yimimu začalo být horko a z každého z jeho podpaží se zrodil jeden obr - obří muž a obří žena. To však zdaleka nebylo vše. Levá Ymiho noha zplodila s jeho nohou pravou třetího z obrů a Ymiho vnitřnosti začaly rodit první skřítky. Nejprve v podobě červů, později však bytosti získaly svoji dnešní podobu.

Časem se na severu zrodila prakráva jménem Audhumla, jež měla strašlivý hlad; jelikož se nacházela v místech, kde není co jíst, neboť zem je mrazem příliš vyschlá, nezbylo jí, než začít olizovat led. Činila tak až do doby, kdy led dostal tvar dalšího obra, Bůriho, jenž se časem setkal s obryní. I vychovali společně svého syna Bóra.

Bór svého času zatoužil po ženě - stejně, jako kdysi jeho otec. I on ji našel. Jeho vyvolená, taktéž obryně, se jmenovala Bestla. Společně zplodili tři božské děti - Odina, Véa a Viliho.

Bohové byli jiní než obři. Nebyli zdaleka tak obrovští, ale především dovedli přemýšlet. Jednoho dne se rozhodli změnit svět obrů ve svět bohů. Jejich hlavními nepřáteli byli Yimi a jeho poddaní. Bohové se proto Ymiho zbavili. Jeho vraždou rozpoutali válku s mstivými obry. Krev vytékajícího z Ymiho těla způsobila potopu a obři v ní zahynuli spolu s Ginnungou. Z jeho těla byl stvořen svět. Z krve, jíž bylo tolik, že bohatě vystačila na celou potopu a ještě z ní zbylo, vznikla jezera a moře. Obrovo maso začalo tvořit zemi a z jeho kostí se staly skály. Kameny byly stvořeny z Ymiho zubů a lebka utvářela nebe podpírané čtyřmi skřítky. Ti se jmenovali Vestri, Sudri, Nordri a Austri (západ, jih, sever a východ). Po vzniku nebeské klenby bohové sesbíralu v Muspellsheimu žhnoucí uhlíky a zasadili je na ní, aby osvětlovaly svět. Dnes tyto uhlíky známe jako hvězdy. To však zdaleka nebylo vše; z mozku zlého obra Odin, Vé a Villi stvořili oblaka a téhož dne se začaly počítat roky a rozlišovat tmavé noci od světlých dnů.

Krásný to byl svět. Pláně se zelenaly, květiny voněly, svítilo slunce, pobíhala zvěř... Stále zde však chyběl člověk. I vydali se bohové na cestu kolem řeky, kde našli dva kameny - jeden byl z jasanu a druhý z jívy; napadlo je vdechnout jim život. A tak se zrodil první muž a první žena, Ask a Embla. Ti stáli na samém počátku a vytvořili celý lidský klan; proto jsme i my dnes dcery Embliny a synové Askovi.

Kluk z metra

27. prosince 2015 v 18:31 | Zabíječka tulipánů |  Sbírka zavražděných tulipánů
Potkali jsme se předevčírem v metru.
Vypadal tak na osmnáct, měl modré oči, bledou pleť a tmavé vlasy do půli zad. V uších sluchátka a na rukou ostny, černé džíny a triko. Nic víc, uprostřed zimy.
Nejprve byl zahloubán do poměrně tlusté knihy (později jsem zahlédla i její název; a dosti mne překvapilo, že se jednalo o poslední díl Her o trůny), po chvíli však nejspíš ucítil můj zkoumavý pohled a zvedl hlavu. A zůstal na mě koukat a usmíval se. Jen jsme tak na sebe zírali a připitoměle se culili.
Vystoupila jsem kvůli němu o dobrou půl hodinu později, než jsem měla v plánu, zároveň s ním. Každý jsme se vydali na jinou stranu, avšak, ač se jednalo o naprosto cizího člověka, párkrát jsme se za sebou navzájem ohlédli.

A bylo to strašně fajn.

Nepřestávám doufat, že se ještě někdy uvidíme, ačkoli ta pravděpodobnost je více než mizivá.

Kam dál